10 rituálů pro domov, ve kterém se všichni cítí Dost dobří

V minulém článku jsem psala o tom, proč Dost dobrý rodičDost dobré dítě spolu vždy souvisí a jedno bez druhého není možné.

Stejně jako se dětské Já rozvíjí na pilířích sebeúcty, sebedůvěry a sebevědomí, rodičovské Já je jeho pokračováním a rozšířením. Stojí a padá na stejných pilířích.
Jediným opravdovým úkolem rodičovství je umožnit dětem, aby mohly svobodně objevovat a rozvíjet možnosti, kým mohou být. Jediným opravdovým úkolem dětí je objevovat a rozvíjet tyto možnosti.

Pojďte se podívat, jak můžete i do své rodiny vnést radost z toho, že se rodiče i děti rozvíjí jako spokojená a dost dobrá verze sebe sama. Jak vytvořit domov, ve kterém se všichni budou cítit dost dobří.

10 rituálů pro Dost dobrý domov

1. Dávejte lásku správně

Každý den věnujte každému dítěti zvlášť krátkou, ale vědomou chvilku naplněnou tím, jak s vámi nejraději tráví čas.
Každé dítě považuje za projev lásky, a toho, že se o něj zajímáte, něco jiného. Pro někoho to může být chvilka mazlení před spaním, pro jiného 20 minut společného stavění z lega nebo poslouchání, když vám povídá o svém novém vynálezu. Důležité je, že je to způsob bytí spolu, který vychází od dítěte, kterému rozumí, a který je pro něj důkazem, že je důležité a milované.

Vše, co dítě dělá, je neustálým balancováním mezi potřebou potvrzení, jestli ho milujete dost, a jestli si zaslouží vaší lásku.

Pokud dítě získává pravidelné a plnohodnotné nasycení vaší pozorností způsobem, který je pro něj významný, stane se váš domov mnohem klidnější, spokojenější a radostnější. Když rodič vidí, že dává lásku tím správným způsobem, cítí se dost dobrý. Když dítě dostává lásku tím správným způsobem, cítí se jako dost dobré.

Zeptejte se dětí, co s vámi nejraději dělají, a zařaďte tuto aktivitu pravidelně do vašich dní. Najděte si čas, kdy víte, že nebudete myslet na nic jiného a dokážete se na několik desítek minut věnovat dítěti vědomě, ochotně a s radostí. Když jim věnujete na chvíli opravdovou pozornost, odmění se vám několikanásobným časem, kdy vás vůbec nepotřebují.

2. Pečujte o sebe navzájem

Pečujte o děti a ukažte jim, jak mohou pečovat o vás nebo také o sebe navzájem. Mluvte o tom, co potřebujete, co vám dělá radost, udělejte váš odpočinek a čas na sebe běžnou součástí dne. Krom toho, že děti jsou nesmírně přirozeně vlídné a laskavé, mají obrovskou radost, když si mohou procvičovat péči o někoho jiného.

Děti vám chtějí dát čas na sebe. Ze všeho nejvíc si přejí, aby vám bylo dobře. Ze všeho nejvíc se bojí, že vám kvůli nim nebude dobře.

3. Plánujte dobrodružství

Naplánujte si alespoň jednou za 14 dní společný výlet a zapojte děti do plánů a příprav. Mohou nakreslit mapy, přichystat svačinu, pobalit batohy, vymyslet bojovku či jiné dobrodružství. Posílíte jejich sebedůvěru a pocit sebehodnoty a společným těšením se na něco vytváříte společné zážitky, ze kterých budou čerpat do konce života.

4. Komunikujte laskavě

  • Říkejte, co potřebujete ihned, jak to potřebujete. Nedovolte emocím a potřebám se hromadit, protože budou větší než vy.
  • Říkejte druhému, co cítíte. On to neví. Neříkejte druhému, co cítí on. Vy to nevíte.
  • Neobviňujte druhého za své pocity a místo toho popište, co vnímáte, že se děje: „Když tohle děláš, tohle cítím“.
  • Vypusťte ze slovníku absolutní slova nikdy a vždycky. Nikdy neplatí a vždycky zraní.
  • Nahraďte slovo NE kdykoliv je to možné.
  • Místo zákazů motivujte pozitivně: „Když (uděláš…), ⇒  pak (můžeš…)“.
  • Místo požadavků vytvářejte příležitost k pomoci a ke spolupráci. Místo: „Oblékni se“, které většinou vede k tomu, že dítě najdeme oblečené méně, než bylo, zkuste popsat své pocity: „Těším se ven a moc si přeju, abychom se dokázali nachystat co nejdříve“. Dítě pak obvykle zkusí vše možné i nemožné, aby vás překvapilo a pomohlo to realizovat.
  • Neztotožňujte dítě s jeho emocemi: nenálepkujte ho označením zlobivec nebo strašpytel, neříkejte, že JE zlé nebo zlobivé.
  • Místo toho řekněte, že vnímáte jeho vztek, a to, co dělá, není správné.

5. Objímejte se bez důvodu

Každý nový den začínejte tak, jakoby dítě nevědělo, že ho máte rádi a potřebujete mu to ukázat. Malé dítě NEVÍ, že ho máte rádi. Může to cítit a touží tomu věřit, ale pokud nemá vyvinuté vědomí sebe sama, nemůže to vědět a složitě to vyhodnocuje ze všeho, co děláte. Zkuste dítě kdykoli během dne jen tak obejmout nebo pohladit a udělejte si z toho zvyk. Každé jedno obejmutí bez důvodu je pro dítě emočním zdrojem, ze kterého bude čerpat velmi dlouho, pokud ne navždy. A stane se taky vaším emočním zdrojem.

6. Udělejte místo pro bezpečí a sebedůvěru

Mezi nejdůležitější potřeby dětství patří pocit bezpečí a důvěra, že dítě zvládá svůj život. Aby si dítě tyto činnosti osvojilo, potřebuje činnosti neustále opakovat a připomínat. Používejte plánovací kalendáře, magnetické rozvrhy či denní harmonogramy a udělejte dětem svět přehlednější, bezpečnější a srozumitelnější. Pokud dítě ví, co ho čeká, a vidí, že to zvládá, vnáší to do jeho i vašeho prožívání klid a umožňuje učení.

7. Pět pozitiv na každé negativum

Neobviňujte se, pokud se s dětmi nepovede něco zvládnout tak, jak si přejete. Zaveďte si magické pravidlo pět pozitiv, které vymažou každé negativum. Pokud vám je něčeho líto, řekněte to, a udělejte si ve vztahu společně pět malých radostí.

8. Proměňte zážitky na vděčnost

Zaveďte si rodinný rituál, kdy si každý večer společně řekněte, za co jste vděční a co vám ten den udělalo největší radost.

9. Tančete společně

Zaveďte si rodinný rituál, kdy si každý den celá rodina na chvíli pustíte hudbu a společně si zatančíte. Naladíte se na radost, uvolníte emoce i tělo a děti se plně vyřádí. Nebojte se pouštět písničky, které máte rádi vy, děti se nadšeně přidají.

10. Pro děti, pro sebe, spolu

Zaveďte si zlaté třetinové pravidlo dost dobrého rodičovství: Snažte se, aby každý den měl chvíli, kdy se věnujete dětem, kdy se věnujete sobě a kdy děláte věci spolu.

 

Když v určitých chvílích rodičovství nevíte jak dál, nebo pochybujete o tom, jestli jste dost dobrým rodičem, představte si, co byste vy potřebovali jako dítě, abyste se cítili dobře a dost dobří. Je to otázka, která vždy přinese dobrou odpověď.

Žijte tak, jak chcete, aby na vás a čas strávený spolu dítě vzpomínalo, až vyroste. Vytvářejte vědomé vzpomínky. Říkejte slova a dělejte věci, které si přejete, aby si dítě pamatovalo.

Jediná možná a opravdová dokonalost v rodičovství znamená dělat věci dost dobře. Ne hůř a ne líp. Pak se všichni mohou cítit jako dost dobří.

 

 


V naší komunitě Tisíc Tváří Radosti pomáháme vytvářet domov, ve kterém se každý rodič může cítit jako dost dobrý a každé dítě jako dost dobré. Jejím posláním je pomáhat dětem, aby rozuměly svým emocím, a rodičům, aby rozuměli svým dětem. Vnést do rodinného života radost ze zvládnutých emocí, díky které se žádná bolest z emočních zranění nebude předávat dalším generacím.

V e-shopu Emoční Kompas najdete ucelenou nabídku produktů pro vědomé prožívání, vědomou odolnost a vědomou komunikaci, jako je nejrozsáhlejší sada emočních karet pro děti, nejrůznější pomůcky pro poznávání a zvládání emocí, emoční učebnice, pracovní sešity a další.

Vstoupit do e-shopu a prohlédnout produkty

Jana Kubíčková
Jana Kubíčková je psycholožkou, celostní terapeutkou a mámou dvou dětí. Napsala první odbornou publikaci v ČR na téma transgeneračního přenosu traumatu v rodinách. Má doktorát z Vývojové psychologie, studovala také religionistiku a Naturopatii v Austrálii. Je autorkou projektu Tisíc Tváří radosti, v rámci kterého vytváří produkty pro rozvoj emocionálních dovedností dětí. Přináší jednoduché didaktické a terapeutické nástroje pro vědomé prožívání, vědomou odolnost a vědomou komunikaci v rodinách, aby emoce nestály v cestě, ale pomáhaly rozvíjet lepší a radostnější verzi sebe sama, vztahů a světa kolem. Je autorkou Emočních karet >> a Emočních učebnic pro děti>>. Více o jejím příběhu si můžete přečíst tady >> Můžete ji napsat na kubickova.yana@gmail.com
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.