Mou vášní je dětská radost. Když děti mohou prožívat, kdo jsou, celým svým srdcem, zvládat své emoce a svobodně objevovat samy sebe.

Přináším hravé, edukační a terapeutické nástroje,
jak emoce vědomě prožívat a potkávat se v nich navzájem s klidem a laskavostí.

Mým posláním jako psycholožky a mámy je pomáhat dětem rozumět svým emocím a rodičům rozumět svým dětem. Vnést do rodin radost ze zvládnutých emocí, díky které se žádná emoční zranění nebudou předávat dalším generacím.

Jsem šťastnou mámou dvou nádherných a zdravých dětí. Jsem dětskou psycholožkou, celostní terapeutkou a autorkou projektu Tisíc Tváří Radosti - průvodce pro společnou cestu rodičů a dětí světem emocí.

Jsem taky ženou svého úžasného muže a již několik let nacházíme štěstí ve spolubytí s našimi dětmi, které rozumí svému prožívání a my rozumíme jim.
Se kterými můžeme společně růst dál a objevovat svět i sebe zas a znova.
Jsou naším kompasem k radosti a my jsme tím jejich.

cesta od tisíce a jedné bolesti ...

Mou celoživotní vášní je práce s emocemi a hledání cest uzdravení emočních zranění. Jsem autorkou u nás první publikace na téma transgeneračního přenosu traumatu a zdrojů jeho uzdravení. Několik let jsem doprovázela rodiny, které zažívaly opakované násilí po více generací. Byla jsem svědkem, jak se vše, co není uzdraveno, přenáší. Jako neviditelný, ale jasně definovaný otisk.
Jako dluh, ke kterému se zavazuje každá nová generace.

Sledovala jsem děti, jak pečují o své vyčerpané rodiče. A jak se později stejně vyčerpaně snaží svým dětem předávat něco, co samy nedostaly. Jak jsou vtahovány do příběhů, které jim nepatří, a místo vlastní radosti ze života přebírají starost o emoce svých rodičů. A jak se z této péče o rodiče nenápadně a potichu formuje celoživotní pocit viny. Přesvědčení, že dítě není dost dobré a nezaslouží si nic dobrého.

Je vůbec možné stát se rodičem a nezraňovat vlastní děti, když si člověk přináší tolik vlastních zranění?
Najít sílu zrcadlit jejich sebehodnotu, ustát jejich sebelásku, sdílet s nimi jejich radost?
Pomáhat jim budovat sebeobraz, který odráží, kým doopravdy jsou? Dávat péči bez podmínek a bez závazků?
"Protože já jsem celý den dřela, a ty se takhle odvděčíš?"
Aby z lásky nebyl obchod, ale dar? Najít smíření s předešlou generací a nepředávat dál bolestivé dědictví?

Ano. Je.

Co bude nebo nebude nezáleží na tom, co bylo nebo nebylo. Záleží na tom, co je nebo není. Tady a teď. V každé emoci. Ve způsobu, jakým se dokážete s dítětem potkat či nepotkat v každé jeho radosti nebo starosti. Jestli vaše slova oddělují nebo spojují. Každá emoce dítěte je příležitost vybudovat váš vztah nanovo. Odpustit i opustit vše, co vás kdy trápilo.
Uzdravit několik generací zpátky.

... k Tisíci a jedné radosti

Žádná z mých dalších profesních cest až k celostní medicíně mi neukázala tak jasně, v čem spočívá cesta ke zdravému člověku, zdravé rodině a zdravé společnosti, jako moje děti. Jejich potřeba zrcadlit svou radost ze života, svou neochvějnou jistotu, že si zaslouží pozornost a lásku, své přesvědčení o vlastní hodnotě a ničím nelimitovaných schopnostech. Jejich: "Podívej mami, co dokážu!"

Rodičovství mi ukázalo, že to, co opravdu pomáhá, není hledat příčiny nemoci (jakkoli celostní), ale posilovat příčiny zdraví a štěstí. To, co celou dobu máme, jen jsme zapomněli, jak s tím zacházet, nebo neměli šanci se to nikdy naučit. Že je potřebné přejít od léčení nemocí k sycení emocí, když to člověk potřebuje nejvíce.
Začít od počátku a u dětí. Od prvních emočních potřeb.

S tímto posláním jsem vytvořila komunitu Tisíc Tváří Radosti pro emoční vzdělávání a zdravý emoční růst dětí,
která pomáhá rodinám, školám a školkám doprovázet děti světem emocí na jejich cestě k emoční odolnosti a celkovému zdraví. Nabízí prostor pro rozvoj emocionálních dovedností dětí, který v systému vzdělávání dlouhodobě a bolestivě chybí. Ukazuje rodičům a učitelům, jak emoce s dětmi vědomě prožívat, zvládat a potkávat se v nich s klidem a s laskavostí.

Hlavní myšlenkou projektu je přesvědčení, že každé dítě může rozvíjet jakékoli možnosti sebe sama, pokud:

  • ví že je dost dobré (jeho sebeobraz odráží vše, co dítě je, a to, co dítě doopravdy je)
  • ví, co a jak dělat, když se život deje jinak, než si přeje (má strategie, jak zvládat svůj život)
  • a má prostředí, které umožní obojí.

Záleží mi na vašich dětech.

 

Cesta ke zdravému světu vede skrze respekt vůči všemu, co nás obklopuje,

a skrze vědomé prožívání života.

 

Veďme děti,
aby ho nezapomněly,

a učme se ho od nich,

abychom si vzpomněli.

Mějte se radostně

a žijte svůj příběh celým svým srdcem 🙂