Tipy na hry a aktivity s Emočními kartami Tisíc Tváří Radosti

Představte si, že vaše děti ví:

  • že mohou dosáhnout čehokoliv, i když si někdy nevěří
  • že mohou zvládnout cokoliv, i když se někdy bojí
  • že jsou důležité a hodnotné, i když nenaplňují představy druhých
  • že jsou dost dobré, aniž by potřebovaly vnější schvalování
  • že si zaslouží v životě dobré věci jenom proto, že jsou
  • že jsou jedinečné a nepotřebují se srovnávat s druhými
  • že mají velké srdce, i když chtějí pro sebe to nejlepší
  • že vždy rozhodují o tom, co cítí, a vždy mohou na své emoce reagovat s respektem a s laskavostí

Proč používat Emoční karty

Děti nepřichází na svět se znalostí toho, co jsou emoce, jak jim rozumět ani jak je vyjadřovat. Touží znát jména svých emocí, stejně jako touží říkat svá první slova. Touží zvládat své emoce, stejně jako touží vyjít první schody či vyhrát svůj první závod.

A přece dokážou zvládnout vše, co prožívají, pokud mohou své emoce vyjádřit a sdílet, pokud je v jejich emoci neodmítneme. Záleží, jestli těch 90 sekund, kterých emoce trvá, nás s dětmi spojuje nebo odděluje. Jestli dítě cítí strach nebo lásku. Záleží jenom na tom, jak se v jejich (i v naší) emoci s nimi potkáme.

Dítě v emoci nechce řešení. Nevyžaduje návody. Nepotřebuje slova, odměny ani tresty. Chce přijetí. Chce porozumění. Potřebuje bezpečí, dokud emoce přejde. Ujištění, že ho někdo má rád, i když je zrovna nesnesitelné.

Protože vypnutí emoce nefunguje. “Přestaň“ ani Vrať se, až se zklidníš” nefunguje. Funguje láska, a pak je možné i nastavení pravidel, hranic a opravdového respektu.

Emoční karty Tisíc Tváří Radosti
pomáhají tuto řeč dětských emocí přeložit.

  • Jsou bezpečným prostorem, ve kterém mohou děti pomocí srozumitelných ilustrací vyjádřit vše, co cítí, a ve kterém tak rodiče mohou porozumět jejich prožívání.
  • Jsou pomocníkem v komunikaci, když nevíme, jak se dětí ptát na jejich emoce, jak se jim přiblížit, když prožívají něco náročného, ale také radostného.
  • Učí emoce pojmenovat, vnímat je u sebe i druhých a proměnit je z chvil bolesti a nepochopení na nejvzácnější chvíle rodičovství.

Každému dítěti se ohromně uleví, když to, co cítí, může vložit do obrázků a slov, vnímat své pocity jako něco, co je oddělené od jeho já, za co se na něj nezlobíme, co lze ovládnout místo nechat se tím ovládat, co pomine...

Tipy na hry a aktivity s Emočními kartami dle věku

3 – 4 roky

  • Rozložte karty obrázkem nahoru. Nechte dítě si z karet volně vybírat a hrát si s nimi.
  • Rozložte karty obrázkem dolů. Nechte dítě vybrat si libovolnou kartu a otočit ji. Společně ji pojmenujte a napodobte (hru můžete provádět před zrcadlem).
  • Spolu s dítětem vybírejte jednotlivé karty z balíčku, nechte ho si kartu prohlédnout, společně ji pojmenujte a povídejte si o ní. Můžete se dítěte ptát, jak se smajlík cítí, jestli prožívá něco příjemného nebo nepříjemného.
  • Vyberte z balíčku 3 emoce, které dítě zná (např. smutek, vztek, radost) a rozložte je před dítětem obrázkem nahoru. Ptejte se, jestli dokáže jednotlivé emoce najít.
  • Vyberte z balíčku 3 emoce, které dítě zná a rozložte je před něj obrázkem nahoru. Nechce ho vybrat si kartu a zahrajte si na situaci, ze které dítě danou emoci zná.
  • Sadu kartiček můžete využít i jako pomůcku pro poznávání barev a jejich odstínů. Ke kartám můžete přiřazovat hračky stejných barev nebo můžete karty přiřazovat dle barvy k různým předmětům.
  • Můžete si s kartami zahrát divadlo nebo přiřazovat jednotlivé smajlíky k plyšákům (dítě rozhoduje, jak se plyšáci, panenky nebo různé hračky cítí).

Karty můžete použít během dne v rámci nejrůznějších činností či pravidelných rituálů, které dítě určitým způsobem prožívá. Tím, že kartami označujete a pojmenováváte jeho zkušenosti v různých situacích a během každodenních aktivit, se dítě učí uvědomovat si své prožívání.

4-5 let

  • Rozložte karty obrázkem nahoru. Ptejte se, kterého smajlíka dítě zná a kdy se cítí podobně. Může vybírat emoce, které prožívá rádo nebo které jsou mu naopak nepříjemné. Nechte dítě, ať zkouší emoce pojmenovávat samo.
  • Rozložte karty obrázkem dolů. Nechte dítě vybrat si libovolnou kartu a otočit ji. Společně ji pojmenujte a napodobte. Povídejte si o tom, v jakých situacích se smajlík takhle může cítit a co může dělat.
  • Rozložte karty obrázkem nahoru. Ptejte se, jestli dítě některou emoci vidělo u někoho jiného a podle čeho může danou emoci poznat (jak se projevuje – např. smíchem nebo pláčem).
  • Spolu s dítětem vybírejte karty z balíčku, nechte dítě si kartu prohlédnout a hádat, o jakou emoci se jedná. Zeptejte se, jak se smajlík cítí a jestli prožívá něco příjemného nebo nepříjemného. Přemýšlejte společně, co mohlo jeho pocity vyvolat, co by mu pomohlo (nepříjemná emoce) nebo jak může svou emoci využít (příjemná emoce).
  • Dítě může přiřazovat smajlíky k jeho oblíbeným hračkám nebo postavám v pohádkách a proměnit tak jakoukoliv knížku či hru na prožitkovou. Pomocí kartiček můžete dítěti vysvětlovat různé emoční situace v příbězích, v životě druhých nebo jeho vlastním prožívání, co mu pomáhá vnímat a srovnávat různé emoční světy.
  • Kartičky, které se dítěti líbí, dodávají mu odvahu nebo pomáhají cítit se tak, jak si přeje, můžete vložit do pytlíčku, aby je dítě mohlo mít u sebe a nosit s sebou, kam potřebuje.
  • Emoční karty jsou vynikající pomůckou pro rolové hry a na přehrávání životních situací. Vytáhněte si kartu a přehrajte situaci ze života, kterou znáte. Vyměňte si role. Dítě se učí, jak může reagovat v různých emočních situacích.
  • Vyberte z balíčku 3 emoce, které dítě zná (např. smutek, vztek, radost). Rozložte karty před dítětem obrázkem nahoru a ptejte se, jestli dokáže najít jednotlivé emoce. Počet karet, ze kterých dítě emoce vybírá, můžete postupně zvyšovat. Dítě může také zkusit hledat protikladné emoce.

Když dítě prožívá určitou intenzitní emoci, nedokáže jasně přemýšlet, vnímat souvislosti ani se učit. Je proto důležité vracet se k emočním situacím, když je dítě v klidu. Pomocí kartiček se můžete kdykoli vrátit k emočnímu zážitku, který zůstal nevyřešený, a společně ho přehrát, když je dítě v přijímacím stavu a dokáže pozorněji vnímat a učit se. Můžete tím trénovat úspěšné zvládání emocí v budoucnu.

5-6 let

  • Vnímej, jak se cítíš
    Karty otočte obrázkem dolů. Dítě si vybírá barvu karty podle toho, jak se cítí. Aktivitu je vhodné dělat na začátku dne, na konci dne nebo před určitou důležitou událostí. Můžete se ptát, jaký pocit dítě ve svém těle vnímá (klid, teplo, chlad, bolest, prázdno, napětí, uvolnění) nebo jaké počasí v sobě má (slunečno, déšť, bouři, vítr). Když dítě najde kartu, která odpovídá jeho pocitům, zeptejte se ho, jakou barvu má tento pocit, jak vypadá nebo kde v těle bydlí.
  • Pojmenuj, co cítíš
    Dítě se učí názvy emocí tak, že společně pojmenováváme jednotlivé emoční karty. Můžete taky vyložit před dítě 3, 5 či 7 karet, ve kterých bude určitou emoci hledat.
  • Popiš, co cítíš
    Dítě necháme popsat emoci vlastními slovy. Pak přečteme popis emoce na kartě a povídáme si o něm. Ptáme se, kdy zažilo dítě podobný pocit, co potřebovalo, na co myslelo, jestli se něčeho bálo. Umožňujeme mu tím potvrdit jeho emoci jako právoplatnou. Získává přijetí od nás a současně se učí vlastnímu sebepřijetí, posiluje svou sebehodnotu a osvojuje si laskavost k sobě.
  • Zjisti, kdy a proč emoce přichází
    Rozdáme kartičky mezi děti nebo členy rodiny. Ptáme se, jestli dítě emoci zná, a jestli si pamatuje, kdy tuto emoci cítilo. Vymýšlíme spolu, jak nám tato emoce může v dané situaci pomáhat. V dalším kole si může dítě prohlédnout emoční kartu druhých a hádat, jaká situace mohla vyvolat jejich emoci.
  • Rozhoduj o své reakci
    Zahrajte si hru, kdy dítě potkává na cestě kamarády, které něco trápí (kartičky negativních emocí), a radí jim, jak mohou své pocity zvládnout. Dítě přemýšlí, co může jeho kamarád dělat, aby se cítil lépe a neubližoval sobě ani druhým. V dalším kole si dítě vytahuje kartičky vlastní a přemýšlí, jak by si s nimi poradilo. V jiné hře si dítě vybere jednu kartu z nepříjemných emocí. Ostatní děti si vyberou jednu kartu z příjemných emocí a přemýšlí, jak by mohly pomoct dítěti s kartičkou nepříjemné emoce.
  • Zjisti, jak ti emoce mohou pomáhat
    Povídejte si o tom, čím by dítě chtělo v budoucnu být, jaké by chtělo být a co by chtělo dokázat. Hledejte, které kartičky (emoce), a jak, mu mohou pomoct tohohle všeho dosáhnout. Můžete se ptát: Které smajlíky by sis vzal s sebou na dalekou cestu? Proč myslíš, že by tato emoce mohla být pro tebe důležitá? Jak by ti mohla v životě pomáhat? Jak bys ji mohl využít? Jak tě může posílit nebo udělat lepším? Mohla by nějak zlepšit tvé vztahy nebo svět kolem? Dítě se učí, že každá emoce je laskavá a lze ji použít tak, aby mu pomáhala dosáhnout toho, co si přeje.
  • Vnímej, co cítí druzí
    Zajímá nás, které emoce dítě vidělo u druhých (v rodině, ve školce nebo mezi kamarády). Můžete procházet fotky nebo pohádkové knihy a přiřazovat karty podle toho, jak dítě vnímá, že se někdo cítí. V jiné hře, pokud je skupina větší, vyberte dítě, které bude hádat emoce druhých, a ostatním rozdejte kartičky. Každý z nich zkusí přehrát emoci na své kartičce, aniž by kartu ukázal. Vybrané dítě hádá emoce druhých. Napodobovat emoci můžete jak beze slov, tak pomocí slov. Dítě se učí všímavosti k pocitům druhých a schopnosti vcítění se.
  • Rozhoduj o svých emocích
    Dítě si vybere emoci, kterou cítí, že již nepotřebuje (rozhodlo se ji opustit), a vhodí ji do nachystané nádobky. Pak si vybere emoci, kterou si přeje cítit, a nechá si ji u sebe pro dnešek nebo do zítřejšího dne. Hru je nejlíp hrát večer (pouštím emoci z dnešního dne a vybírám si emoci pro další den) nebo naopak ráno (pouštím emoci z předešlého dne a vybírám si emoci pro dnešní den). Dítě získává zkušenost, že může starou emoci opustit a rozhodovat o tom, jaké emoce ve svém životě přivítá.

6-10 let

  • Léčivá síla pozitivních emocí
    Negativní karty nechte v balíčku a pozitivní rozložte obrázkem nahoru. Dítě si vytáhne 1 negativní kartu a hledá k ní takovou pozitivní emoci, o které si myslí, že by mu mohla pomoct vybranou negativní emoci zvládnout. Pokud se mu to povede, kartičku s příjemnou emocí získává.
  • Emoce v příběhu
    Dítě si vybere z balíčku 5 karet a vymyslí příběh. Další hráč může příběh doplnit nebo mohou příběh tvořit společně. Cílem je pomáhat si navzájem a sdílet zdroje zvládání.
  • Neberu si věci osobně
    Nakreslete na velký papír situaci z minula, kterou si děti pamatují a kterou si chcete společně přehrát. Přiřaďte emoční karty postavám v příběhu tak, aby vystihovaly znázorněnou situaci. Rozdělte si mezi sebe jednotlivé postavy a pomocí emočních karet přehrajte danou situaci, najděte různá řešení a sdílejte pocity ze své role. Pak si role vyměňte. Děti se učí vnímat, že každý účastník situace něco prožívá, a nebrat si emoční situace osobně.
  • Emoční mapa
    Vytvořte si s dětmi emoční mapu těla. Obkreslete obrys dítěte na veliký papír, jednotlivé části těla vymalujte a nechte uschnout. Dítě přikládá na mapu smajlíky podle toho, jaký má ve svém těle v daném místě pocit.
  • Emoce jako barvy
    Karty otočte přední stranou dolů a nechte dítě, ať si vybere takovou barvu karty, která odpovídá jeho náladě. Povídejte si o tom, která barva a proč vystihuje jeho náladu. Můžete hledat 3 různé odstíny každé barvy a vytvářet trojice emocí. Zkuste najít, co mají tyto emoce společné, nebo porovnávejte, který emoční prožitek je silnější nebo slabší.
  • Emoce jako cesta k tělu
    Vytáhněte si kartu a snažte se emoci vyjádřit celým svým tělem (nejdřív se slovami, pak beze slov). Zahrajte si hru, ve které děti zkusí současně vyjádřit 2 odlišné emoce: jednu emoci pomocí výrazu obličeje a druhou pomocí těla (př. obličej ukazuje radost, tělo smutek). Zkuste vyjádřit emoci napodobením zvířete nebo počasí.
  • Emoce jako cesta ke druhým
    Prohlédněte si rodinnou fotoknihu a přiřazujte karty lidem na fotkách podle toho, jakou emoci u nich dítě vnímá. V jiné hře může dítě vytahovat kartičky a říkat, jestli podobnou emoci vidělo někdy u druhých: Jak se tato emoce projevuje? Jak ji můžeme poznat? Co daný člověk dělá nebo říká? Jak vypadají jeho ruce, nohy, obličej?
  • Emoce v rituálech
    Hru můžete hrát v kruhu blízkých na konci každého dne. Vytáhněte 1 kartu a všichni v kruhu postupně sdílejte, jestli jste dnes podobnou emoci zažili a co ji vyvolalo: Co mi dnes způsobilo radost? Co mě rozzlobilo? Proč jsem byl smutný? Za co jsem vděčný?
  • Emoční paměť
    Emoční kartičky si můžete zakoupit také ve formě pexesa a procvičovat emoční paměť. Pokud dítě najde ve hře shodnou dvojici smajlíků, povídá o tom, kdy naposledy podobnou emoci cítilo a jak ji zvládlo (nepříjemná emoce) nebo využilo (příjemná emoce). Pokud si emoci nepamatuje, může povídat, jestli ji vidělo u někoho jiného či zná z nějakého příběhu.
  • Emoce jako cesta k růstu
    Dítě si vytáhne kartu nepříjemné emoce, která ho v minulosti trápila. Jak dokázalo tuto emoci zvládnout? Co je na této emoci dobrého? Co ho naučila? Mohlo by ji vyřešit jinak nebo líp? Jak by situaci řešilo teď? Hru s emočními kartami můžete zakončit tak, že dítě zamíchá kartičku emoce, se kterou pracovalo, mezi ostatní karty (dítě se učí určitou emoci opustit). Z kartiček otočených obrázkem nahoru si pak vybírá kartu nové emoce, kterou si přeje cítit. Můžete se ptát: Jak se chceš cítit zítra? Co pro to můžeš udělat?

Inspirace pro využití Emočních karet v dětském kolektivu

  • Ranní kruh
    Vybere se 1 karta pro ranní kruh či pro daný den. Kartu si děti vyberou společně, podle nálady, tématu nebo každý den kartu vybírá jiné dítě. Karta se položí do středu kruhu a děti povídají, co je k dané emoci napadá: Znají tuto emoci? Co cítí v těle, když ji prožívají/jak se projevuje navenek? Jak ji můžeme poznat u někoho druhého? Kdy ji naposledy viděly u někoho jiného? Kdy se naposledy samy takto cítily? Ve kterých situacích tuto emoci nejčastěji prožíváme? Jak nám tato emoce může pomáhat? Vybraná karta se může také posílat po kruhu - děti si ji podávají a říkají, ve kterých situacích se cítí podobně nebo kdy se tak cítily naposledy.
  • Sdílení
    Každé dítě si vybere z balíčku vlastní kartu, posadí se zpátky do kruhu a děti postupně povídají, co je k emoci napadá - viz výše. Vybrat si mohou také jednu pozitivní a jednu negativní kartu.
  • Rozhoduji o svých emocích
    Rozhoduji o svých emocích: Každé ráno si děti vyberou takovou emoci, kterou si přejí daný den prožívat. Tuto kartu si mohou nechat u sebe, dát do baťůžku nebo na viditelné místo. Mohou si také vybrat kartu, kterou si nepřejí daný den prožívat, nebo chtějí danou emoci zvládnout či překonat (strach, vztek, nudu atd). Tuto kartu vhodí do nachystané skleničky či krabičky.
  • Rozeznání emocí u druhých
    Každé dítě si vybere z balíčku 1 kartu a všichni se posadí do kruhu. Každé dítě se postupně pokusí napodobit svou kartu nejdříve beze slov, pak s pomocí slov (název emoce nevysloví) a ostatní hádají, o kterou emoci se jedná.

Buďte pro děti majákem v rozbouřeném moři jejich emocí a podejte jim ruku pomocí emočních kartiček, které navždy promění způsob, jakým emoce zvládáte a mluvíte o nich. Pojďte se potkávat s dětmi vědoměji, s klidem a laskavě.

Eshop: Emoční kompas

Emoční karty Tisíc Tváří Radosti

 

Jana Kubíčková
Jana Kubíčková je psycholožkou, celostní terapeutkou a mámou dvou dětí. Napsala první odbornou publikaci v ČR na téma transgeneračního přenosu traumatu v rodinách. Má doktorát z Vývojové psychologie, studovala také religionistiku a Naturopatii v Austrálii. Je autorkou projektu Tisíc Tváří radosti, v rámci kterého vytváří produkty pro rozvoj emocionálních dovedností dětí. Přináší jednoduché didaktické a terapeutické nástroje pro vědomé prožívání, vědomou odolnost a vědomou komunikaci v rodinách, aby emoce nestály v cestě, ale pomáhaly rozvíjet lepší a radostnější verzi sebe sama, vztahů a světa kolem. Je autorkou Emočních karet >> a Emočních učebnic pro děti>>. Více o jejím příběhu si můžete přečíst tady >> Můžete ji napsat na kubickova.yana@gmail.com
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.